O tom, jak recyklujeme...

10/05/2017



Krásnou středu, milé čtenářky!
Nemusíte se bát, nebudu vám tady vyprávět o tom, jak třídíme plasty, sklo a papír, nebo chodíme ke kontejnerům. I když to opravdu poctivě děláme. Název článku je malinko zavádějící, ale já bych se dneska chtěla rozepsat o tom, jak doma recyklujeme nábytek.

Už jsem se o tom tady na blogu zmiňovala mnohokrát. Když jsme se stěhovali do našeho prvního bytu, který jsme z gruntu předělávali, všechny finance jsme tehdy dali do rekonstrukce a do vybavení už se nám nechtělo investovat. Poprosila jsem babičku s dědou a rodiče, zda nemají nějaký nábytek, který bych si mohla vzít.  A byla to ta nejlepší věc, která mě napadla.


Babička s dědou mají totiž obrovský dům s obrovskou půdou. A na té půdě je uschované vybavení z dvou domácností, po mamince babičky a mamince dědy. Dokonalé retro kousky, které jsou nyní zase in a prodavají se za velké peníze. Byla jsem úplně dojatá, když jsem viděla, že si můžu odnést retro židle, křesílka, stolek, zrcadlo, poličku, lampu a další. Naši nám zase věnovali stůl, regály a další věci.

Všechny tyto kousky se hned staly součástí našeho domova. Upřímně jsem si myslela, že to bude jen dočasné řešení, ale každá ta židle je jedinečná, má svou duši, křesílka jsou vtipně retro... Prostě a jednoduše, odmítáme se jich vzdát a už se to všechno s námi 3x stěhovalo. A teď, po třech letech od první renovace už bylo potřeba je zase přetřít (na fotkách ještě před). Jinak jsou v super stavu a myslím, že s námi budou ještě dlouho.



A já pořád přemýšlím nad tím, jestli si mám od babičky odvézt i velkou komodu. Úložných prostor máme pořád málo a ona už mi ji několikrát nabízela. Nemám žádnou použitelnou fotku, ale na netu jsem našla podobnou tady. Ta babiččina je akorát v malinko tmavším odstínu dřeva.

Na závěr na vás tedy mám dotaz: Myslíte, že je komoda super, nebo je to už moc retro? A pokud jste pro, mám ji nechat takovou nebo nějak natřít? 

Díky moc za rady!
A.




You Might Also Like

5 comments

  1. Komoda je super- rozhodně ji nechejte tak. jak je- po přetření už to většinou není ono! Váš byt je krásný domov s duší- i já mám domamix- ty staré jsou obvykle největší držáci- nový nábytek nic moc nevydrží...Moc se mi Váš blog líbí,taky recykluju, kompastuju, pěstuju, chovám- moc mě to baví!! Zdraví, sisa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Siso, moc děkuji za milý komnetář,jsem ráda, že se blog líbí! Asi si ji opravdu přivezu. Hezký večer, A.

      Vymazat
  2. za tu komodu by jsme některé daly hodně, jsou nesehnatelné, protože právě už několik let mega IN:) takže určitě si jí vezměte a nechte jí tak jak je , budete mít nádherný kus nábytku:) já bych jí chtěla moc,ale nevejde se mi domů...moc bych chtěla židle z té doby, jak je komoda, dřevěné, v opěradle za zády mají otvor, jsou zdýhy , říká se jim lízátka, prohledávám stále net,ale ted s ena tenhle sytl specilaizují přeprodejci a skoupí anabízejí za příšerný ceny, už to není jako kdysi,že na bazarech člověk našel skvosty a doma si to s láskou renovoval...takže mít takové prarodiče s takovou půdičkou, to je poklad:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezký večer, Káťo. Moc díky za názor, pomalu si dávám dohromady, že asi budeme mít novou komodu. Jen to ještě musím probrat s mužem, přece jenom to bude stěhovat on! Díky za hezký komentář. A.

      Vymazat
  3. Zdravím, Ani, máte krásné bydlení, vůbec se nedivím, že se nábytku z půdy nechcete vzdát, jsou to opravdu poklady, ty židle jsou boží, máte to jedinečné jako nikdo!!! Nad komodou bych vůbec netápala a brala ji všema deseti! A já bych možná i natírala (jsem takový natírací typ), ale myslím, že na tom tolik nezáleží... rozhodně ji vemte! ;-)
    V.

    OdpovědětVymazat